2. neděle v mezidobí – cyklus B

07.01.2018 10:54

2. neděle v mezidobí – cyklus B

Začínáme liturgické mezidobí. Proto se také ocitáme na začátku evangelia u povolání apoštolů. Ač je „povolání“ od Boha často spojováno s osobní životní cestou, přesto se církev stále znovu k tématu povolání vrací. Kam nás Pán volá? Možná máme učinit ve svém životě nějakou změnu či se nově rozhodnout pro věrnost nastavené cestě.

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Ať se ti koří celá země, Bože, ať ti zpívá, ať opěvuje tvé jméno.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Následující příběh se odehrává na konci doby soudců, tedy někdy kolem roku 1050 př. Kr. Kněz Eli slouží ve svatyni, kde je archa úmluvy – znamení Boží přítomnosti. Eli a jeho synové se zpronevěřili Hospodinu. Bůh si vyhlédl jiného člověka, který bude provázet velké změny v Izraeli – začíná doba králů.

1 Sam 3,3b-10.19

Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal: „Samueli!“ On odpověděl: „Tady jsem.“ Běžel k Elimu a řekl: „Tady jsem, volal jsi mě.“ On pravil: „Nevolal jsem tě, vrať se a spi.“ Šel tedy spát. Hospodin zavolal podruhé: „Samueli!“ Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: „Tady jsem, volal jsi mě.“ On odpověděl: „Nevolal jsem tě, synu můj; vrať se a spi.“ Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově. Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: „Hle, tady jsem, volal jsi mě.“ Tu Eli pochopil, že chlapce volal Hospodin. Eli proto řekl Samuelovi: „Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni: ‘Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.’“ Samuel tedy šel spát na své místo. Hospodin přišel, zastavil se a volal jako dříve: „Samueli, Samueli!“ A Samuel řekl: „Mluv, tvůj služebník poslouchá.“ Samuel rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho slovo přišlo nazmar.

ŽALM 40

Připravenost služebníka Božího je připravenost srdce. Ježíš s tímto postojem srdce razí novou cestu k životu pro každého z nás.

Odpověď: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.

Pevně jsem doufal v Hospodina, – on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání. – Novou píseň vložil mi do úst, – chvalozpěv našemu Bohu. V obětních darech si nelibuješ, – zato jsi mi otevřel uši. – Celopaly a smírné oběti nežádáš, – tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno. – Rád splním tvou vůli, můj Bože, – tvůj zákon je v mém nitru.“ Spravedlnost jsem zvěstoval – ve velkém shromáždění, – svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!

2. ČTENÍ

Po několik nedělí budeme číst 1. list Korinťanům. Tento dopis je sestaven z odpovědí na různé otázky. V 5. kapitole Pavel ostře kritizuje krvesmilstvo, které se v korintské církvi objevilo, a následující text na to navazuje jako typické Pavlovské zobecnění, v němž poukazuje na nejvyšší cíl našeho jednání.

1 Kor 6,13c-15a.17-20

Bratři! Tělo není pro smilnění; je pro Pána a Pán pro tělo. A Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí také nás. Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Kdo se však oddá Pánu, je s ním jeden duch. Utíkejte před smilstvem! Každý jiný hřích, kterého se člověk dopustí, je mimo tělo. Kdo se však oddá smilnění, prohřešuje se proti vlastnímu tělu. Nebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal Bůh, a že proto už nepatříte sami sobě? Byli jste přece koupeni, a to za vysokou cenu. Oslavujte proto Boha svým tělem.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Nalezli jsme Mesiáše, to je Krista. Milost a pravda přišly skrze něho. Aleluja.

EVANGELIUM

Liturgické texty nedělního cyklu B patří především Markovu evangeliu, ale na několika místech jsou doplněny evangeliem Janovým, jako právě dnes. Začátek Ježíšova působení je spojen s povoláním apoštolů. Ježíšova odpověď „Pojďte a uvidíte“ je pozváním k následování.

Jan 1,35-42

Jan stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, beránek Boží!“ Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ Odpověděli mu: „Rabbi“ – to přeloženo znamená Mistře – „kde bydlíš?“ Řekl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona, řekl mu: „Našli jsme Mesiáše!“ – to přeloženo znamená Kristus – a přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas,“ to je v překladu Petr (Skála).

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Prostíráš pro mě stůl, má číše přetéká.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Naplň nás, Bože, svým Duchem a dej, ať nás všechny, kdo jsme jedli z jednoho chleba, spojuje vjedno tvá láska. Skrze Krista, našeho Pána

K ZAMYŠLENÍ

Není tak snadné přijmout a uvěřit, že Ježíš je skutečně Božím synem. Ale jak najít odpověď? Nabízí ji sám Pán. Stačí, když člověk vstane a zkusí s Ježíšem mluvit, vydá se za ním a sleduje, jak jedná. Není to nic složitého a není třeba se bát, že něco pokazíme. Má to však určitý háček. Nelze se vydat za Pánem a přitom neopustit nic z toho, co vytvářelo náš svět do okamžiku setkání s Kristem. Stačí poslechnout Ježíšova slova: „Pojďte a uvidíte“. Pán se nesmál možná naivní otázce učedníků, ani nevyčetl Ondřejovi, že přivedl ještě někoho cizího. Naopak hledá, co v člověku je, a každému nabízí jeho vlastní úkol.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 15.1.

1 Sam 15,16-23

Samuel řekl Saulovi: "Musím ti oznámit, co mi řekl Hospodin této noci." Odpověděl: "Mluv." Samuel tedy promluvil: "Ačkoli jsi malý ve svých očích, nejsi hlavou izraelských kmenů? Hospodin tě pomazal za krále nad Izraelem. Hospodin tě poslal na výpravu se slovy: Jdi, vydej k posvátnému zničení hříšné Amalečany a bojuj proti nim až do jejich vyhlazení. Proč jsi tedy neuposlechl Hospodinova hlasu? Vrhl ses na kořist a učinil jsi, co je v Hospodinových očích zlé." Saul řekl Samuelovi: "Ale ano, poslechl jsem přece Hospodinův hlas a šel jsem na výpravu, na kterou mě Hospodin poslal: přivedl jsem Agaga, krále Amalečanů, Amalečany jsem však vydal k posvátnému zničení. Lid pak vzal z kořisti brav a skot jako prvotiny posvátné řeže, aby je obětoval Hospodinu, tvému Bohu v Galgale." Samuel odpověděl: "Copak má Hospodin stejnou zálibu v celopalech a obětech jako v poslušnosti k jeho hlasu? Poslušnost je lepší než oběti a ochota k ní je víc než tuk beranů. Opravdu, vzpurnost je jako hřích hadačství a vzdor je jako zločin modloslužby. Protože jsi zavrhl Hospodinovo slovo, on tě zavrhl, abys nebyl králem."

Mk 2,18-22

Janovi učedníci a farizeové se (právě) postili. (Lidé) přišli k Ježíšovi s otázkou: "Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?" Ježíš jim odpověděl: "Mohou se postit hosté na svatbě, dokud je ženich s nimi? Dokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom, v ten den, se budou postit. Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na staré šaty, jinak se ten nový přišitý kus ze staré látky vytrhne a díra se jen ještě zvětší. A nikdo nenalévá mladé víno do starých měchů, jinak víno měchy roztrhne a přijde nazmar víno i měchy. Mladé víno do nových měchů!"

Komentář: Mk 2,18-22
Síla Kristových slov ať mě chrání před snahou vtěsnat jeho zvěst do starých měchů, vyspravovat jimi záplaty na šatech, které mi tak osvědčeně padnou, na které jsem zvyklý. Kéž právě novost Kristovy zvěsti naruší zabydlenost v našich falešných představách o Bohu.

ÚTERÝ 16.1.

1 Sam 16,1-13

Hospodin řekl Samuelovi: "Jak dlouho se budeš rmoutit pro Saula kvůli tomu, že jsem ho zavrhl, aby nebyl králem nad Izraelem? Naplň svůj roh olejem a jdi! Posílám tě k Jesseovi, Betlémanu, protože jsem si vyhlédl krále mezi jeho syny." Samuel odpověděl: "Jak mohu jít? Saul se to dozví a zabije mě." Hospodin řekl: "Vezmi s sebou tele a řekneš: `Přicházím obětovat Hospodinu.' Jessea pozveš k oběti a já ti ukážu, co máš dělat: pomažeš mi, koho ti označím." Samuel tedy vykonal, jak mu řekl Hospodin, a odebral se do Betléma. Starší města mu znepokojeni šli naproti a řekli: "Je tvůj příchod pokojný?" Odpověděl: "Pokojný. Přišel jsem obětovat Hospodinu. Posvěťte se a pojďte se mnou k oběti." Posvětil též Jessea a jeho syny a pozval je k oběti. Když přišli a spatřil Eliaba, řekl si: "Jistě, tenhle je před Hospodinem jeho pomazaný." Hospodin však řekl Samuelovi: "Nevšímej si jeho vzhledu ani jeho vysoké postavy, neboť ho vylučuji. Nedívám se totiž jako člověk: člověk soudí podle zdání, Hospodin vidí do srdce." Tu Jesse přivolal Abinadaba a předvedl ho před Samuela. On řekl: "Ani toho Hospodin nevyvolil." Jesse předvedl Šammu. I řekl: "Ani toho Hospodin nevyvolil." Jesse předvedl před Samuela sedm svých synů, ale Samuel řekl: "Mezi nimi Hospodin nevyvolil nikoho." A zeptal se: "Jsou to již všichni chlapci?" Jesse odpověděl: "Ještě je nejmladší, ten pase stáda." Samuel tedy řekl Jesseovi: "Pošli pro něho, neboť nesedneme k jídlu, dokud sem nepřijde." Poslal tedy a uvedl ho: byl plavovlasý, s krásnýma očima a milého vzhledu. Tu řekl Hospodin: "Nuže, pomaž ho; to je on." Samuel vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. Od toho dne i nadále působil s Davidem Hospodinův duch. Samuel vstal a odešel do Ramy.

Mk 2,23-28

Jednou v sobotu procházel (Ježíš) obilím. Jeho učedníci začali cestou trhat klasy. Farizeové mu řekli: "Hle, proč dělají, co se v sobotu nesmí?" Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když byl v nouzi a měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu - bylo to za velekněze Abiatara - a jedl posvátné chleby, které smějí jíst jenom kněží, a dal i své družině?" A řekl jim: "Sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou!"

Komentář: Mk 2,23-28
Ježíš i mě povzbuzuje k odvaze! Není ovšem mé křesťanství svazováno strachem, abych „něco neporušil“?

STŘEDA 17.1.

1 Sam 17,32-33.37.40-51

Když byl David přiveden k Saulovi, pravil: "Ať neklesá na mysli můj pán kvůli Goliášovi. Tvůj služebník půjde bojovat proti tomu Filišťanu!" Saul mu odporoval: "To možné není, abys šel bojovat proti tomu Filišťanu. Ty jsi chlapec, on však je muž, zběhlý ve válčení od svého mládí." David odpověděl: "Hospodin, který mě vytrhl z drápů lva a medvěda, ten mě vytrhne z rukou tohoto Filišťana." Saul nato Davidovi: "Jdi a Hospodin buď s tebou!" David si vzal do ruky hůl, z potoka si vybral pět těch nejhladších oblázků a vložil je do pastýřské mošny, která mu sloužila za torbu pro válečné potřeby, a potom s prakem v ruce postupoval proti Filišťanovi. Také Filišťan se hnul kupředu a blížil se k Davidovi se zbrojnošem, který před ním nesl štít. Když Filišťan vzhlédl a spatřil Davida, pohrdl jím, že byl chlapec - byl plavovlasý, hezký na pohled. Filišťan řekl Davidovi: "Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?" Filišťan pak Davidovi zlořečil při svých bozích a dodal: "Pojď tedy ke mně! Dám tvé tělo nebeským ptákům a polní zvěři!" David Filišťanovi odpověděl: "Ty jdeš proti mně s mečem a s kopím a s oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských šiků, které jsi potupil. Dnes tě dal Hospodin do mé moci, zabiji tě, useknu ti hlavu a ještě dnes dám tvou mrtvolu i mrtvoly filišťanského tábora nebeským ptákům a divoké zvěři. A tak se celá země doví, že Bůh je v Izraeli. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nedává zvítězit mečem a kopím, neboť Hospodin je pánem boje; proto vás dal do naší moci." Když se Filišťan hnul a blížil k Davidovi, také David si pospíšil a běžel k boji proti Filišťanovi. David sáhl rukou do mošny, vyndal z ní jeden oblázek, vymrštil ho a zasáhl Filišťana do čela. Kámen mu uvázl v čele a on padl tváří na zem. David přiběhl, postavil se nad Filišťana, chopil se jeho meče, vytáhl ho z pochvy, usekl mu jím hlavu a tak ho dobil. David tedy zvítězil nad Filišťanem prakem a kamenem: udeřil Filišťana a zabil ho bez meče. Když Filišťané viděli, že je mrtev jejich největší silák, dali se na útěk.

Mk 3,1-6

(Ježíš) opět vstoupil do synagogy. Byl tam člověk s ochrnulou rukou. Dávali (na Ježíše) pozor, zdali ho uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. On tomu člověku s ochrnulou rukou řekl: "Vstaň, pojď doprostřed!" Pak se (farizeů) zeptal: "Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle? Život zachránit, anebo zabít?" Ale oni mlčeli. Zarmoucen nad zatvrzelostí jejich srdce, rozhlédl se po nich s hněvem a řekl tomu člověku: "Vztáhni ruku!" Vztáhl ji, a ruka byla zase v pořádku. Farizeové šli hned ven a s herodovci se proti němu radili, jak by ho zahubili.

Komentář: Mk 3,1-6
Na Ježíše dávali pozor, aby ho mohli obžalovat. Nekritizuji ty, kdo v jeho církvi konají dobro, ale třeba tím nabourávají mé představy?

ČTVRTEK 18.1.

1 Sam 18,6-9; 19,1-7

Když vojsko přitáhlo a David se vracel po zabití Filišťana, ze všech izraelských měst vycházely králi Saulovi na uvítanou ženy se zpěvem a tanci, s bubínky, jásotem a cimbály. A ženy při tanci prozpěvovaly: "Saul pobil své tisíce, a David své desetitisíce." Saul se velmi rozhněval a bral tu věc ve zlém; řekl: "Davidovi dali desetitisíce, a mně dali tisíce! Schází mu už jen království!" A od toho dne se Saul stále díval na Davida nevraživě. Saul mluvil svému synu Jonatanovi a svým dvořanům o tom, že je třeba Davida zabít. Protože však Saulův syn Jonatan Davida velmi miloval, sdělil mu to slovy: "Můj otec Saul usiluje tě zabít; prosím tě, měj se proto zítřejšího rána na pozoru! Jdi se schovat a zůstávej v úkrytu. Já pak vyjdu a budu stát vedle svého otce na poli, kde budeš, a budu o tobě mluvit svému otci. Uvidím, co je, a oznámím ti to." Jonatan tedy mluvil svému otci Saulovi o Davidovi dobře a řekl mu: "Nechť se král neprohřeší proti svému služebníku Davidovi! On se přece proti tobě neprovinil, ano, jeho činnost je ti velmi užitečná. Vydal svůj život v nebezpečí, zabil Filišťana a Hospodin dopomohl skrze něho celému Izraeli k velkému vítězství. Sám jsi to viděl a měl jsi z toho radost. Proč by ses tedy proti nevinné krvi prohřešoval tím, že pro nic za nic chceš dát Davida zabít?" Saul si dal od Jonatana říci a přísahal: "Jako že je živ Hospodin, nebude zabit!" Potom Jonatan zavolal Davida, oznámil mu všechny ty věci a uvedl Davida k Saulovi. Stál tedy v jeho službě jako dříve.

Mk 3,7-12

Ježíš se uchýlil se svými učedníky k moři a velké množství lidu z Galileje šlo za ním. Také z Judska, z Jeruzaléma, z Idumeje, ze Zajordání, i z okolí Tyru a Sidónu přišlo k němu mnoho lidí, protože slyšeli, co všechno koná. Tu řekl svým učedníkům, že mají mít pro něho připravenou loďku, aby se na něho (lidé) netlačili. Mnoho jich totiž uzdravil, takže se neduživí hrnuli k němu, aby se ho mohli dotknout. Kdykoli ho viděli nečistí duchové, padali před ním na zem a křičeli: "Ty jsi Syn Boží!" On jim však přísně zakazoval, aby ho neprozrazovali.

Komentář: Mk 3,7-12
I dnes mnozí neduživí a nemocní vyhledávají Kristovu církev. Kéž je to pro mě jeden ze znaků její pravosti!

PÁTEK 19.1.

1 Sam 24,3-21

Saul vzal tři tisíce mužů vybraných z celého Izraele a táhl směrem ke skalám Kamzíků hledat Davida a jeho lidi. Přišel k ovčím ohradám, které byly při cestě. Tam byla jeskyně a Saul do ní odešel na stranu. Hlouběji v jeskyni seděl David a jeho družina. Davidovi mužové řekli: "To je den, o kterém ti praví Hospodin: Hle, vydávám tvého nepřítele do tvých rukou, nalož s ním podle své libosti." On však mužům odpověděl: "Hospodin mě chraň učinit takovou věc svému pánu, pomazanému od Hospodina. Vztáhnout proti němu ruku! On je pomazaný od Hospodina!" David pak ostře pokáral své muže a nedovolil, aby se dopustili zlého proti Saulovi. Nato David povstal a potají uřezal Saulovi kraj pláště. Potom však David pocítil v srdci výčitky, že uřezal Saulovi kraj pláště. Saul pak vstal a vyšel z jeskyně a ubíral se svou cestou. I David potom vstal, vyšel z jeskyně a křičel za Saulem: "Můj pane, králi!" Saul se ohlédl a David padl tváří na zem a poklonil se. David pak řekl Saulovi: "Proč dáš na řeči lidí, kteří říkají: ,David usiluje o tvé neštěstí!' Hle, dnes můžeš vidět na vlastní oči, že tě Hospodin vydal v jeskyni do mých rukou. Vzepřel jsem se proti tomu, abych tě zabil, měl jsem s tebou soustrast a řekl jsem si: Nevztáhnu ruku na svého pána, protože je pomazaný od Hospodina a můj otec. Jen pohleď, podívej se na kraj svého pláště v mé ruce! Když jsem řezal konec tvého pláště a nezabil jsem tě, poznej a pochop, že v mém jednání není zloby ani zrady. Nikdy jsem se proti tobě neprovinil, ty však mně ukládáš o život, chceš mi ho vzít. Nechť rozsoudí Hospodin mezi mnou a tebou a nechť mě pomstí Hospodin na tobě, moje ruka se však proti tobě nepozvedne. Jak se říká ve starém přísloví: `Od špatných lidí vychází špatnost!' Moje ruka se proti tobě nepozvedne. Za kým vyšel izraelský král? Za kým se honíš? Za psí mrchou, za jednou blechou? Hospodin buď soudcem, nechť soudí mezi mnou a tebou, on vidí a ujme se mé pře a vysvobodí mě z tvé ruky!" Když David skončil tyto řeči k Saulovi, řekl Saul: "Není to tvůj hlas, můj synu Davide?" Saul začal hlasitě plakat. Pravil pak Davidovi: "Jsi spravedlivější než já, neboť tys mi prokázal dobro, a já jsem ti způsobil zlo. A dnes jsi to dobro, které jsi mi prokázal, přivedl k vrcholu, neboť jsi mě nezabil, když mě Hospodin vydal do tvé moci. Kdo také nechá odejít svého nepřítele v dobrém, když ho nalezne? Kéž ti proto Hospodin prokáže dobro oplátkou za tento den, za to, co jsi pro mě udělal! A nyní už vím, že jistě budeš kralovat a v tvých rukou natrvalo bude královská moc nad Izraelem."

Mk 3,13-19

Ježíš vystoupil na horu, zavolal k sobě ty, které sám chtěl, a (oni) přišli k němu. A ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, protože je chtěl posílat kázat, a to s mocí vyhánět zlé duchy. (Ustanovil těchto dvanáct:) Petra - to jméno dal Šimonovi, Jakuba, (syna) Zebedeova, a jeho bratra Jana - ty pojmenoval Boanerges, to je "Synové hromu", Ondřeje a Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba, syna Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského a Jidáše Iškariotského, který ho pak zradil.

Komentář: Mk 3,13-19
Jak rozdílné povahy byli apoštolové! Výzva pro dnešní vztahy v církvi. Společný úkol – kázat a vyhánět zlo – má nástupce apoštolů spojovat.

SOBOTA 20.1.

2 Sam 1,1-4.11-12.19.23-27

Když se vrátil David od porážky Amalečanů, zůstal dva dny v Siklagu. Třetího dne přišel člověk ze Saulova tábora; měl roztržené šaty a na hlavě prach. Když přišel k Davidovi, padl tváří na zem a poklonil se. David mu řekl: "Odkud přicházíš?" On mu odpověděl: "Zachránil jsem se z izraelského tábora." David se ho zeptal: "Co se stalo? Prosím tě, pověz mi to!" On odpověděl: "Lid utekl z bitvy, mnoho z lidu padlo, i Saul i jeho syn Jonatan jsou mrtvi." David se chopil svých šatů a roztrhl je, a také všichni muži, kteří byli s ním. Naříkali, plakali a postili se až do večera pro Saula, pro jeho syna Jonatana, pro Hospodinův lid a pro izraelský dům, protože padli mečem. A David řekl: "Izraeli, (tvá) sláva (leží) na tvých výšinách probodnuta! Jak padli ti hrdinové! Saul a Jonatan, milí a půvabní, v žití ani ve smrti nebyli rozloučeni, byli rychlejší než orli, udatnější než lvi! Izraelské dcery, plačte nad Saulem, který vás skvostně odíval purpurem, na šat vám připínal zlaté ozdoby! Jak padli ti hrdinové uprostřed boje! Jonatane, pro tvou smrt mám žal, je mi úzko pro tebe, můj bratře Jonatane! Byls mi tak drahý! Tvoje láska mi byla vzácnější než láska žen! Jak padli ti hrdinové, zahynuli praví bojovníci!"

Mk 3,20-21

Když Ježíš vešel do jednoho domu, znovu se shromáždil zástup (lidu), takže se nemohli ani najíst. Jakmile o tom uslyšeli jeho příbuzní, vypravili se, aby se ho zmocnili; říkalo se totiž, že se pomátl na rozumu.

Komentář: Mk 3,20-21
Nehrozí podobné nepochopení každému, kdo věrně a s opravdo-vostí následuje Ježíše?

www.vira.cz/Nedelni-liturgie/2-nedele-v-mezidobi-cyklus-B-5.html